Z McKinsey na strednú školu LEAF Academy

Z McKinsey na strednú školu LEAF Academy

Honza vystudoval historii na Balliol College v Oxfordu. V průběhu studia absolvoval stáže například v pražské pobočce IBM nebo na Úřadu vlády. Na univerzitě se stal předsedou spolku mezinárodních vztahů. Po dokončení studia pracoval tři roky v poradenské firmě McKinsey & Company pro korporátní klienty ve střední Evropě i například Indii nebo Jižní Africe. Od září 2015 pracuje v týmu LEAF Academy na přípravě kurikula humanitních a společenskovědních předmětů. Od roku 2012 pravidelně učí a podílí se na organizaci Letné Akadémie Discover.

Kam jsi chodil na střední školu?

Do svých 17 let jsem studoval na Gymnáziu Tanvald v Jizerských horách. Ve druháku jsem skrz Open Society Fund získal stipendium ke studiu na Chigwell School v Essexu v Anglii. Škola v Anglii mi potom nabídla prodloužení stipendia na další rok, takže jsem střední školu dostudoval tam.

Jaké předměty Tě na střední škole bavily?

To záleželo především na tom, jací učitelé dokázali dělat zajímavé a inspirativní hodiny, a nebáli se diskutovat o obtížných otázkách. Na gymnáziu jsem proto měl nejradši dějepis, literaturu a chemii. Matematika mě zasi bavila kvůli tomu, že mi velice šla. Když jsem odešel do Anglie, musel jsem si vybrat jen čtyři předměty na A Levels. Z praktických důvodů jsem si vybral Further Maths, Economics a Government & Politics. A protože mě na gymnáziu bavila, “jen tak pro radost” jsem si vybral i History. Ta se v Anglii učila sice úplně jinak, ale o to víc mi přišla zajímavá.

Čemu jsi se při škole věnoval?

Vlastně toho nebylo moc. Než jsem odešel do Anglie, radší jsem ležel v knížkách, než abych dělal něco venku s dalšími lidmi. Občas jsem pomáhal na různých projektech města – například jsem učil místní důchodce pracovat s internetem a hrál jsem v místní dobrovolnické kapele. Těsně před začátkem střední školy jsem se nadchl pro hraní larpů, takže jsem trávil hodně času vymýšlením a vyráběním kostýmů a potom i přípravou a organizací her v Jizerkách, kam nám jezdili hráči z celého okolí.

Proč jsi se rozhodl pro studium svého oboru na střední nebo vysoké škole?

Čím víc jsem procházel univerzitní brožury s nabídkou oborů, tím víc jsem si uvědomoval, že historie je tím předmětem, který mě baví nejvíc. Přemýšlel jsem o ekonomii a hlavně o matematice jako o alternativách, ale nikdy mě nedokázaly tolik nadchnout. Vždy jsem se zajímal o lidi, lidskou společnost, i o to, proč se různí jedinci rozhodují různými způsoby – a to mi studium historie nabízelo. Navíc mě historie lákala svojí rozmanitostí, kde na studiu různých období v naší minulosti může využívat poznatky z celé řady jiných společenských nebo dokonce přírodních věd. Velkou otázkou bylo praktické využití. Tady mi hodně pomohli učitelé v Angliie, kteří mě ve výběru nejen podporovali, ale zároveň mi umožnili poznat řadu úspěšných (alespoň podle výše platu) lidí, kteří právě historii studovali.

Jak jsi si vybral univerzitu?

Tím, že jsem byl na střední škole v Anglii, jsem se přirozeně zajímal především o anglické univerzity. V centralizované přihlášce jsem si jich mohl vybrat pět a ve skutečnosti největší rozhodování bylo mezi Oxfordem a Cambridgí, na které se nelze hlásit současně. To, že bych nejradší chtěl na jednu z nich nebylo jen díky jejich zvučnému jménu, ale i díky tomu, že jsem věděl, že jejich výuka skrze tutoriály (ve kterých studenti diskutují buď sami, nebo ve dvojicích až vzácně trojicích se svými vyučujícími) mi toho dá nejvíc. Oxford nakonec zvítězil, protože se mi jeho struktura studia historie líbila více než v Oxfordu. Samozřejmě zase pomohlo to, že mí dva nejoblíbenější učitelé byli oba absolventi Oxfordu.

Co byla pozitiva a negativa tvého vysokoškolského studia?

Nejpozitivnější byl naprosto individuální přístup ke každému studentovi ze strany vyučujících. V celém ročníku nebyl jediný student, který by studoval ta stejná témata, co jsem studoval já. To samozřejmě bylo do jisté míry i negativem, protože jsme jako historici často neměli žádná společná témata k diskusi. Dalším velkým pozitivem bylo takové množství zvídavých a inspirujících lidí žijících na jednom místě, které kromě skvělého akademického programu nabízelo i neuvěřitelnou škálu studentských klubů a veřejných nepovinných přednášek. Zpětně vzato pro mě asi bylo negativem to, že jsem se snažil příliš pracovat na „zářezech“ do životopisu a věnoval jsem některým studentským spolkům příliš mnoho času. I když je mi dnes líto, že jsem nestudoval nějaký cutting-edge obor, od neurovědu přes genetiku po Data Science (z nichž některé ani Oxford nenabízel), určitě bych neměnil a historii šel na Oxford studovat znovu.

Čemu se momentálně věnuješ?

Momentálně pracuju na přípravě kurikula humanitních a společenskovědních oborů na LEAF Academy v Bratislavě, kde se snažím zužitkovat nejen své zkušenosti z Oxfordu ale i z toho, co mi ze studia přišlo nejprospěšnější na práci v poradenství. Náhled do celé řady firem skrz konverzace, které jsem rád míval s jejich manažery, mi navíc dal užitečný pohled na to, co absolventům i z dobrých škol chybí k tomu, aby byli dobrými lídry nebo i jen dobrými zaměstnanci. Taková práce, ve které mám mimo jiné čas studovat nejnovější poznatky a posuny v oblasti zaměstnání, mi přijde nesmírně inspirující. Vedle LEAFu se věnuji přípravám Letné Akadémie Discover: v roce 2016 už plánujeme tři turnusy (z toho jeden mezinárodní) pro celkem až 300 studentů.

Co bys na střední škole dělal jinak, kdybys byl znovu středoškolákem?

Zaprvé bych se pokusil najít si mentora – někoho, kdo je ještě na univerzitě anebo už dostudoval, a má tedy nadhled na to, v čem je studium užitečně nebo neužitečné. Věřím, že s pomocí někoho takového bych se rozhodně naučil celou řadu dovedností, které mě naučil až pracovní svět. Zadruhé bych se snažil pochopit, jaké různé obory existují i mimo to, co se typicky studuje na střední škole – už kvůli tomu, že střední školy jsou mnohem pomalejší než univerzity ve své adaptaci na učení toho, co svět primárně potřebuje. Zatřetí bych si před univerzitou naplánoval gap year, protože si myslím, že bych celou řadu znalostí a dovedností z univerzity dokázal lépe využít, pokud bych si za rok vyzkoušel různé věci v reálném pracovním světě.

Aktuálne k 29.2.2016.

Späť na príbehy